MODRÉ ŠÍPY KMD ž.s.




ZPĚTKONTAKTPOTŘEBUJEME |

SPOLEK

    HISTORIE

    Železniční spolek Kutnohorská místní dráha vznik v roce 1999. První úvahy však pochází z roku 1995, kdy se sešlo několik přátel se zájmem o historii drah a jejich zařízení. Postupem času se vykrystalizoval směr činnosti k předválečným motorovým vozům. Mimo to sledujeme i historii drah na Kutnohorsku.
    Od roku 1998 již probíhají první jednání o odkoupení Modrého Šípu M274.003, ty pokračují i v následujícím roce, ale situace se začíní díky jistému úředníkovi DKV Česká Třebová komplikovat. Zároveň je zjištěno, že vůz není vůbec majetkem Českých drah. Bylo nám však přislíbeno jeho vydání v případě doložení dokladů od pravého majitele. To jsme učinili, ale výše zmíněný úředník vydání i přes předchozí slib vůz odmítl vydat. Situace se stala bezvýchodnou, protože vedení DKV Česká Třebová odmítalo dál na toto téma komunikovat.
    Téhož roku jsme zakoupili lokomotivu T211.0167 z cukrovaru Ovčáry, který ukončil činnost. Prvotním cílem bylo lokomotivu opravit a prodat. Za získané prostředky bylo plánováno pořídit nějaké zajímavější vozidlo. Po čase došlo k rozhodnutí lokomotivu neprodávat a ponechat si ji jako servisní vozidlo, vzhledem k jejímu technicky nenáročnému a ekonomicky příznivému provozu.






    V roce 2000 jsme od Správy dopravní cesty zakoupili vozy Zsb 2-35109 a Z 1-49108 jako východisko z situace. Na vůz Zsb 2-35109 byl vypracován projekt na jeho opravu do původního vnějšího vzhledu a využití vnitřního prostoru jako velkoprostorový osobní vůz 3. třídy z barem pro prodej drobného občerstvení, odborné literatury a upomínkových předmětů.
    Vůz Z 1-49108 byl podroben nezbytným opravám a úpravám a použit k uskladnění materiálu a náhradních dílů. Dále bylo v plánu pořízení osobního vozu 3. třídy, který by spolu s lokomotivou T211.0167 a vozem Zsb 2-23109, tvořil soupravu pro různé jízdy a akce. Další roky bylo provedeno několik dalších pokusů o získání Modrého Šípu, avšak bezvýsledně, úředník byl stále neoblomný.
    Při shánění zmíněného osobního vozu jsme oslovili několik držitelů vhodných vozů, až jsme paradoxně opět skončili na šrotišti v České Třebové. Náš "oblíbený" úředník již nebyl zaměstnancem třebovského depa a jednání se zdála nadějnější. Dostali jsme seznam vozidel určených k prodeji a začli s prohlídkou vytipovaných vozidel. V tom však nastala situace nemálo podobná té se Šípem - každé vozidlo, o které jsme projevili zájem, chtělo ihned DHV Lužná. Po důkladném promyšlení jsme tedy vznesli otázku "a co ten Šíp?". Zástupce DKV Česká Třebová prohlásil, že ano, ale musí být ujasněny majetkové vztahy. Na to jsme oslovili Majetkový odbor GŘ ČD, který nám potvrdil, že vůz skutečně není a nikdy nebyl majetkem Českých drah.



    Nastala opětovná jednání s posledním známým majitelem, která byla završena podpisem kupní smlouvy a následným odvozem do nového domova.
    Modrému Šípu tedy po čtyřiceti letech reznutí, odolávání nepřizpůsobivým spolu- občanům a arogantnímu úředníkovi svitla naděje nového života místo plánovaného sešrotování. To už se však psal rok 2011, boj jsme po třinácti letech nakonec vyhráli.
    V roce 2014 byla vznesena úvaha o případném prodeji vozu Z 1-49108, následně nám byl nabídnut předchůdce našeho Modrého Šípu vůz M234.001. Jedná se o jediný vyrobený prototyp na němž si plzeňská Škodovka vyzkoušela koncepci agregátů a podvozků, byť se skříní fy Ringhoffer. Po několikaměsíčním pečlivém zvážení celé akce jsme podepsali kupní smlouvu na M234.001 a Z 1-49108 byla v principu a moderním názvosloví dána na "protiúčet".
    Mezi tím jsme se mimo prací na vozidlech věnovali i badatelské činnosti s tématikou předválečných motorových vozů a ta nás zavála i mezi připojné vozy. Spojitostí myšlenek, nadšení členů spolku a konečnému zvratu ve věci vozu Modrého Šípu jsme se rozhodli pořídili vůz 96026. Ten by měl v budoucnu tvořit soupravu s M274.003 nebo M234.001.
    Mimo zmíněná vozidla vlastníme i řadu menších drážních muzejních exponátů, které podle možností renovujeme.